skip to content

Projekty

DLOUHODOBÉ OBLASTI ZÁJMU
 
TŘI MODELOVÁ POVODÍ NA PRAVÉM BŘEHU LIPNA
   Oblast pravého břehu Lipna, kde jsou situována sledovaná modelová povodí představuje v současnosti jedinečné území pro ověření konceptu holistického posuzování funkčních charakteristik krajiny založeného na principu Riplova ekologického ETR (energie-transport-reakce) modelu. Tento model vychází z předpokladu, že dobře fungující ekosystémy účinně kompenzují diurnální energetické výkyvy způsobené sluneční radiací. Rozhodující roli pro účinnou disipaci sluneční energie má vegetace a nezbytnou podmínkou je dostatečné množství vody v krajině pro evapotranspiraci. Charakteristickými rysy dobře (setrvale) fungujících krajinných celků jsou efektivně uzavřené látkové cykly, vyrovnané odtokové poměry a minimalizované transportní ztráty látek.
   Sledovaná tři malá povodí leží v oblasti jihovýchodní Šumavy v současnosti velmi málo osídlené (3 obyvatele na km2). Povodí Mlýnského potoka bylo v minulosti systematicky odvodněno, potok napřímen a zahlouben. Dnes tvoří 90% plochy povodí polointenzivně obhospodařované louky a pastviny. Povodí Bukového potoka pokrývá z 95% sekundární les s převahou smrku. Plochy v povodí Horského potoka jsou pokryty převážně lesem, neobhospodařovanými plochami bezlesí a z části kosenými loukami.
 
TŘEBOŇSKÉ RYBNIČNÍ SOUSTAVY
   Třeboňsko je specifickou, velmi dlouho a podrobně sledovanou oblastí, jak z hlediska ekologického tak sociálně-kulturního. Jedním z cílů výzkumu je analyzovat a vyhodnotit dlouholetá sledování chemických parametrů povrchových vod (rybníky, pískovny, řeka Lužnice a některé přítoky a tůně v nivě Lužnice) a zjištěné změny konfrontovat se změnami land-use a hospodařením v krajině. Soustřeďujeme se na to jak popsat a doložit, jak se vliv struktury krajiny a způsobu hospodaření projevuje na klíčových parametrech kvality vod a jak tyto údaje vypovídají o krajinných funkcích.
  
SOKOLOVSKÁ A MOSTECKÁ HNĚDOUHELNÁ PÁNEV
   Výzkumné aktivity v severozápadních Čechách se týkají území přímo či nepřímo ovlivněného hornickou činností o rozloze stovek km2. V rámci zde řešených projektů je pracoviště zaměřeno na otázku funkce krajiny a krajinného krytu z hlediska využití sluneční energie, utváření vodního cyklu s ohledem na význam v utváření místních klimatických charakteristik ve vztahu k vegetačním a půdním vlastnostem. Řeší se zde také problematika chemismu a oživení povrchových vod, jde tedy o kvalitu odtékající vody z těžbou narušeného území a o funkci vytvářených velkých jezer ve zbytkových jamách po těžbě hnědého uhlí. Cílem výzkumu je získávat podklady pro zefektivnění procesu krajinného plánování ve smyslu zavedení účinnějších opatření a postupů k návratu k funkční kulturní krajině. Využití dálkového průzkumu Země zde rozšiřuje možnosti pozemních sledování, díky schopnosti zachytit v daném časovém okamžiku vlastnosti rozsáhlé oblasti sledovaného území. Současně jsou s výhodou používány časové řady zejména družicových dat pro hodnocení změn přetvářené krajiny s možností predikce jejího budoucího vývoje. Na základě syntézy získávaných poznatků jsou ve spolupráci s dalšími výzkumnými a hospodařícími subjekty vypracovávány variantní scénáře obnovy krajiny ve vazbě na hodnocení ekosystémových služeb a socioekonomických vazeb.
 
NOVOHRADSKO A NIVA ŘEKY STROPNICE
   Niva řeky Stropnice, která byla v roce 1980 jako náhrada za půdu zabranou pro stavbu Jaderné elektrárny Temelín odvodněna a přeměněna na půdu ornou. Odvodnění přivodilo mineralizaci půdy, zhoršení kvality vody, pokles biodiverzity a zvýšení nebezpečí povodní v dolní části toku. Byla navržena obnova krajiny ve smyslu zvýšení retence a akumulace vody v nivě a výzkum je prováděn za účelem porovnání stavu před a po obnově.
   Základním metodickým postupem pro stanovení funkčních aspektů krajiny je sestavení souboru dat, umožňujících porovnání výsledků základního monitoringu, které poskytuji informaci o stavu krajiny, fungování povodí z hlediska minimalizace látkových ztrát, struktury land-use a vlhkostně-teplotních parametrů. Tyto informace v systému GIS mohou být následně integrovány do časově a prostorově orientovaných dat o fungování krajinné struktury jako celku.
 

TEMELÍN
   Dlouhodobý monitoring v okolí  Jaderné elektrárny Temelín (JETe), který provádí naše pracoviště již více než 10 let, spočívá v hodnocení vlivů (JETe) na okolní prostředí. V rámci sledování je zde prováděn jednak pozemní monitoring ve spolupráci s hospodařícími subjekty a při použití datových a databázových podkladů (LPIS, data ČSÚ, atd.), dále jsou zde s výhodou využívány prostředky dálkového průzkumu Země, a to především družicové systémy Landsat. Zpracování a vyhodnocování dat je zpravidla uskutečňováno v prostředí GIS tak, aby je bylo možné průběžně aktualizovat a byla disponibilní pro širší využití (výzkum, výuka, státní správa apod.). Řešitelský tým LAE se mj. podílel na řešení Programu k zajištění úkolů uložených MŽP usnesením vlády č. 156 ze dne 20.2.2002 k Závěrům melkského procesu - realizace opatření č. 17 a 14, výzkumných projektů VaV SL/640/8/03 „Koncepce a metodologie komplexního studia dlouhodobých trendů vývoje krajiny v užším a širším zázemí JE Temelín“ a VaV SÚJB1/2008 „Metody hodnocení kontaminovaného území po radiační havárii – význam struktury a funkce krajinného krytu“, který byl zadán Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. V současné době pracoviště LAE spolupracuje na řešení dvou projektů tzv. Bezpečnostního výzkumu MV ČR týkající se odhadu a modelování případné kontaminace krajinného krytu a logistiky následných opatření.   

 
KONKRÉTNÍ PROJEKTY 
 
Projekt NAZV QH82106  Rekultivace jako nástroj obnovy funkce vodního režimu krajiny po povrchové těžbě hnědého uhlí (2008-2012) – ve spolupráci ČZU, fakultou Životního prostředí
Cílem je vyhodnotit současný stav a funkce posttěžební krajiny z hlediska hydrologického a z hlediska funkce krátkého vodního cyklu. Navrhnout řešení zatápěných zbytkových jam ve prospěch funkčních krajinných struktur a koncepční scénáře celkové obnovy krajiny.
 
Projekt NAZV QI111C034 Vliv pastvy hospodářských zvířat na půdní vlastnosti, množství a jakost vody a druhovou biodiverzitu v krajině (2011-2014) - ve spolupráci s VÚMOP v.v.i., Centrem výzkumu globální změny AV ČR v.v.i., a ČZU v Praze.
Cílem celého projektu je kvantifikovat vliv pastvy hospodářských zvířat na vlastnosti půd a její degradaci, množství a jakost vod a biodiverzitu pastevního areálu. Na 3 malých povodích jsou vymezeny transekty trvalých ploch zasahující okrsky různých půdních a geomorfologických představitelů s různou intenzitou pastevního využití. Na trvalých plochách je sledován vliv intenzity pastvy na změny fyzikálních a chemických vlastností půd, botanické složení a pokryvnost porostu.

 
Projekt BV II/2-VS VG20122015100 Minimalizace dopadů radiační kontaminace na krajinu v havarijní zóně JE Temelín (2012-2015) - ve spolupráci s ENKI o.p.s, ČZU v Praze a Státním ústavem radiační ochrany v.v.i.
Zkušenosti z případů radioaktivní kontaminace, zejména havárie JE v Černobylu, ukázaly, že následky rozsáhlé a dlouhotrvající kontaminace jsou závažné, poměry v zasažených územích jsou složité a mají mnoho rozměrů. Cílem projektu je snížení dopadů radioaktivní kontaminace krajiny zvýšením retence a kumulační schopnosti prvků krajiny se zaměřením na retenční lokality, agroekosystémy a drobnou hydrologickou síť aplikované na příkladu zóny havarijního plánování JE Temelín.

 

Powered by Drupal. CrystalX theme created by Nuvio | Webdesign.